České prázdniny

Letošní rok je zatím velmi zvláštní. Jarní zastavení téměř všeho a nucená izolace zejména ve školství,  ze které se budeme ještě dlouho vzpamatovávat. Naši vládní představitelé  slibují, že je všechno za námi, ale obávám se, že současná euforie a nadšení se nám brzy vymstí. Ale jedno pozitivum této doby jsem, alespoň pro sebe, v těchto letních měsících našel. Po mnoha rocích, které jsme v létě věnovali objevování krás a zajímavostí v cizině, jsme v letošním, a chtělo by se říci spolu s hrdiny „Rozmarného léta“ poněkud nešťastným, létě zůstali v české a moravské kotlině.  Vraceli jsme se na místa, kde jsme byli před mnoha roky na táborech, akcích, či jen tak v rámci mladistvého adrenalinu a objevovali jsme i místa nová, která jsme tehdy buď neobjevili nebo se za ty roky stačily objevit v nové kráse.

Dětské hospodářství knížete Auersperga. Při návštěvě zámku ve Slatiňanech si nenechte ujit nenápadnou raritu v zámeckém parku. Dětské hospodářství, které zde nechal vybudovat Vincent Karel kníže z Auerspergu v polovině 19. století a které sloužilo k výchově šlechtických dětí, které si zde hravou formou vštěpovaly základy hospodaření, obdělávání záhonů, chovu drůbeže či vaření. A také ekonomiky, protože to, co zde děti vypěstovaly, od nich odkupoval. Rád bych si s ním sedl u kávy a popovídal o vzdělávání, protože tento přístup mně v našem systému chybí.

V jednom ze svých článků věnovaných našemu toulání po řeckých ostrovech jsem psal o schopnosti Řeků postavit byznys na ničem, tehdy se jednalo o turistickou atrakci sedmi pramenů na Rhodosu. A tak jsem s radostí zaznamenal, že u nás to jde také. Sice zatím  v menším rozsahu, ale kde není psané, že to příští rok nebude vypadat jinak.  Nově postavená rozhledna vedle silnice místního významu, trochu jsme ji sice podle mapy museli hledat, ale našli Nic moc vyhlídkové místo, ale v kraji, kde toho zas tak moc k vidění není, dobrý pokus o oživení turistické cesty, která vede lesy a poli českomoravské vrchoviny. U toho dětské hřiště a velmi skromné občerstvení, ale myslím, že zdejším rychle dojde, že na jídle a posezení se bude určitě vydělávat více než na vstupném. Příjemný odpočinek v rámci turistické cesty, zajet se sem dá i autem a nezbytné fotografie z této, byť nevelké rozhledny vám nabídnou nové pohledy na krajinu, které byste ze země nikdy neměli.

Sochy v bazénu

Litomyšl je taková trochu sázka na jistotu. Každý rok tu najdeme něco nového, čím se snaží přilákat turisty a byť jim letošní léto asi udělalo hodně vrásek, doufám že čeští turisté a návštěvníci  alespoň trochu kompenzovali propad těch zahraničních.  A park v bývalé klášterní zahradě je místem příjemného klidu.

Když se řekne „most mezi staletími“ tak je to většinou  myšleno metaforicky. Tady je ten most skutečný. Nechci polemizovat nad stavební hodnotou tohoto díla, ale tento pohled mně prostě tu úvodní metaforu výrazně evokuje. Pro zvídavé hledatele: most najdete cestou od zámku Slatiňany ke zdejšímu vyhlášenému hřebčínu.   

Telčské zastavení

Léto v Telči s písničkou patří k místům, která vždy rádi navštíme. Už jsme zde dva roky nebyli a tak v tom letošním necestovatelském létě bylo jasné,  že Prázdniny v Telči nemůžeme vynechat. Smutný pohled na lesy, kde jsme ještě před dvěma roky jezdili na kole  zeleným příkrovem, nebyl nic radostného. Kůrovec tady ukazuje, jak dokáže být rychlý a ničit bleskem to, co dlouhé roky roste. A pak se také s úžasem zastavíte u nových stavebních prvků, protože díky kůrovci je dostatek stavebního dříví a tak se zřejmě zkouší nové stavební technologie.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..