Pochodeň, ohňostroj a Paretovo pravidlo

Právě začalo konečně pořádně pršet.  A tak jsem se na konci letošních veder, které jsem strávil na kole v prázdninové Telči, vrátil k psaní toho, co mě při tomto cyklistickém odpočinku napadlo.  Jednak to dělám každé léto a jednak je to i součástí mého letošního letního vzdělávání, tentokrát s  Jirkou Mazurem a jeho programem Cesta na pravou stranu.

Jsem pochodeň. Obtížně se zapaluji, pomalu se rozhořívám. Ale když hořím, hořím dlouho a vytrvale s malým nárokem na zdroje.
Nejsem hvězdička z ohńostroje, která s obrovským nárokem na zdroje a velkým rachotem vylétne, prskne a zapadne kamsi do tmy.

Tato metafora mně napadla, když jsem se zamyslel nad vlastním využíváním tzv. Paretova pravidla 80/20. „20% úsilí přinese 80% očekávaného výsledku“ jak najdete v každé běžné učebnici managementu. Paretovo pravidlo je jedním z témat Jirkova programu.

Jsem z generace ovlivněné v dětství literaturou Maye, Svojsíka, Setona a Foglara a dalšími. Kdo nezná, ať hledá. Pro nás to byl trochu underground, autoři to byli vesměs nevítaní, někteří i zakazovaní. I díky nim je pro mě velmi důležitá důvěra, přátelství, hledání a objevování. Později k nim přibyl Baťa, Šik, Drucker, Carnegie a další. To už nebyl únikový idealizovaný svět příběhů, potřebný pro přežití v tehdejší době, ale tvrdý střet s realitou. A zde někde se objevil i Paret. Tedy jeho pravidlo 80/20. Spolu s dalšími technikami na podporu rozhodování, jako bylo Šest Kiplingových sluhů, silová analýza, diagramy příčin apod. Teoretická definice, které v té době (počátek 90. let minulého století) chyběly praktické příklady použití. A tak neuměle, metodou pokusu a omylu jsem získával svoje vlastní zkušenosti. Občas jsem „pravidlo“  házel do koše, to když nefungovalo tak, jak jsem si představoval.  A pak ho znovu „vytahoval“ s důvěrou, že když v tom „kapitalistickém světě“ tak funguje, tak to přeci musí jít i tady. Vedl jsem v té době turistický oddíl, s partou kluků jsme začali objevovat florbal, který jsem trénoval, po několika letech ve firemním sektoru jsem odešel budovat neziskové organizace zaměřené na volnočasové aktivity a vzdělávání. Učil jsem se za pochodu týmové, projektové a finanční řízení a vždy, tak trochu v pozadí, někdy vědomě, ale mnohokrát i nevědomě, bylo uplatňování Paretova pravidla.

Jak s minimem prostředků docílit co nejlepšího výsledku. Jak s malým množství lidí zajistit všechny požadované činnosti. Jak co nejrychleji a nejefektivněji zvládnout veškerou administrativu, kterou s sebou projekty přinášely. Jak efektivně vybrat lidi do týmu, aby dělali to, co chci. Jak jim efektivně a rychle vysvětlit co mě napadlo a co jsem vymyslel.

Paretovo pravidlo!!!!

„Rostlo a mohutnělo“ a získávalo na významu.

Vzpomínám si úplně přesně na jeho opravdu první velké použití v mé manažerské praxi. Založili jsme soukromou školu, učitelé byli většinou naši bývalí kolegové a všichni jsme znali běžné pedagogické porady trvající čtyři i pět hodin s naprosto nudným programem. Důsledné uplatnění pravidla vedlo ke zkrácení porady na 45 minut a úžas kolegů, že něco takového je možné, byl doslova hmatatelný.

Ne vždy používání přinese takový okamžitý úspěch, například při jízdě na kole, jak jsem si v létě v Telči ověřil, vám vůbec nepomůže. Tam prostě musíte makat na 100%, abyste dojeli do cíle. Ale když máte dobře naplánovanou trasu, tak nebloudíte, nemusíte stále kontrolovat  mapu a jedete v pohodě a s úsměvem. Takže vlastně také využití pravidla!!!!.

Osobně mám lety prověřené základní tři „podpravidla Pareta“, které se snažím v týmové spolupráci a řízení co nejvíce používat:

1) Když si mohu do týmu osobně vybrat alespoň 80% lidí, budu potřebovat 20% úsilí na jeho efektivní řízení.

2) Když alespoň 80% lidí z týmu pochopí na poprvé, co po nich chci, stačí nám 20% času na úspěšné dosažení cíle

3) Co se nevejde na jednu stranu A4 nebo co nedokážu vysvětlit do 20 minut, je špatně definovaný problém a 80% lidí ho stejně nikdy nepochopí.

A na závěr tohoto letního povídání jedno z mých hlavních využití Paretova pravidla 80/20. Naslouchání věnuj 80% času, mluvení jen 20%. Ostatně, když si vzpomenete na jedno známé české přísloví, tak si uvědomíte, že velmi často „manažersky objevujeme“ něco, co „selský rozum“ zná už dávno.

Jak jsem psal v úvodu. Jsem pochodeň a  hořím podle Paretova pravidla.

3 komentáře na “Pochodeň, ohňostroj a Paretovo pravidlo”

  1. Pingback: Management času | www.vzdelavanesusmevem.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..