Stejně jako ostatní typy vzdělávání má i e-learning své specifické výhody a nevýhody. Téměř všechny publikace pojednávající o e-learningu obsahují dlouhý výčet kladů a záporů elektronického vzdělávání. Já jsem si pro své potřeby udělal seznam toho, co vnímám jako hlavní vlastnosti moderních e-learningových systémů využívající on-line technologie a aplikace .
Výhody e-learningu
- Neomezený přístup ke studijním materiálům. Studijní materiály jsou k dispozici 24 hodin denně, student si sám volí čas a délku výuky. K informacím se student může dostat z jakéhokoliv počítače, kdekoliv na světě, výuku může zahájit na jednom a dokončit na druhém místě apod.
- Aktuálnost informací. Přístup na elektronickou síť umožňuje neustálý přísun aktuálních informací a materiálů. Změny v obsahu e-learningových podkladů lze provádět okamžitě dle potřeby a s efektem pro všechny studující.
- Individuální tempo studia. Každý student postupuje procesem řízeného studia vlastním tempem, dle aktuální nálady a možností. Samozřejmostí je, že student má jasně nastavené mantinely svého studia (termíny splnění úkolů a cvičení, komunikace s tutorem, apod.).
- Efektivnost výuky. Výuka je neomezená časem i místem, vzdělávací obsah je strukturován do logicky ucelených modulů. V případě použití multimediálních prvků dochází ke zvýšení zájmu studenta o studium k lepšímu zapamatování učební látky.
- Multimediálnost a zapamatovatelnější forma výuky. Z vědeckých výzkumů zaměřených na smyslovou percepci vyplývá, že lidé vnímají nejčastěji zrakem (80% vjemů). Při tradiční výuce je však využíván zejména lidský sluch. E-learning kombinující předávání informací zrakem (text, grafika, animace) se zvukovým doprovodem (audio a video sekvence) tak optimálně využívá schopnosti studujících. Snazší zapamatovatelnost podporuje také interaktivní forma výuky. Ta umožňuje získávat doplňující informace k výuce jak pomocí hypertextu, tak diskusí s ostatními studujícími i tutorem.
- Průběžné ověřování získaných znalostí. Velkým kladem e-learningu je skutečnost, že vzdělávací obsah se studentem komunikuje. Tato vlastnost jej výrazně odlišuje od běžných vzdělávacích textů (knihy, skripta), byť by byly zpracovány v elektronické podobě. Většina kurzů je koncipována tak, že po prostudování jednoho logického celku následují testovací otázky, kterými student získá zpětnou vazbu o získaných znalostech. Prověřování získaných znalostí má také vliv na interaktivitu vzdělávacího obsahu a na aktivizování studujícího.
- Verifikace a standardizace obsahu i získaných znalostí. Oproti běžné výuce, kde hodnocení probíhá v různý čas a mnohdy i více vyučujícími, má elektronické vzdělávání výhodu v jednotném systému vykazování dosažených studijních výsledků. Testování znalostí je standardizované pro všechny studující (elektronické testy), z posuzování je vyloučen lidský faktor a nemůže být tedy ovlivněno negativními vlivy nesouvisejícími s předmětem studia. Vzdělávací obsah je shodný pro všechny studenty, nedochází k tříštění informací v souvislosti s vedením výuky více lektory.
- Komunikační možnosti. E-learning podporuje komunikaci během studijního procesu. Moderní vzdělávací programy zahrnující tutorovanou výuku s cvičeními a diskusemi k probíranému tématu mohou podnítit komunikaci i u osob, které by v běžné výuce měli ostych prezentovat svoje názory před ostatními. Velmi výrazně je tato vlastnost e-learningu uplatňována při výuce handicapovaných osob a smyslově postižených.
Nevýhody e-learningu
Pochopitelně i zde dochází k tomu, že ne pro všechny případy se e-learning hodí. A kdy tedy dát přednost jiným formám?
- Nevhodnost pro určité typy vzdělávání. E-learning se nehodí pro všechny oblasti vzdělávání. I když se v současnosti e-learning kombinuje s ostatními styly a metodami vzdělávání (blended learning), například u vzdělávání zaměřeného výhradně na nácvik dovedností je elektronické vzdělávání nevhodné.
- Nevhodnost pro určité typy studentů. Při elektronickém vzdělávání jsou na studující kladeny vysoké požadavky ať už z oblasti užívání výpočetní techniky nebo obecně na schopnost rychlého porozumění a zejména motivaci. Současné moderní elektronické kurzy i LMS systémy jsou naprogramovány velice intuitivně a odpadá tak technologická bariéra, se kterou jsme se často setkávali u starší generace či u lidí se základním vzděláním. Některým studentům nevyhovuje elektronická forma sdělování informací (čtení z monitoru) a preferují učení z klasických tištěných textů, do kterých si mohou dělat poznámky. Moderní autorské systémy však již mají možnost exportu obsahu do textových formátů (např. PDF)
- Závislost na dostupnosti a funkčnosti informačních technologií. Při elektronickém vzdělávání musí mít student přístup ke kvalitnímu počítačovému vybavení, internetu či minimálně místní počítačové síti. Při studiu na pracovišti nebo ve škole toto obvykle problém nebývá, při využití výhod e-learningu např. studiem z domova či z internetové kavárny může být technologie problémem (např. mnohé e-kurzy jsou spustitelné jen prostřednictvím aplikace Internet Explorer). Dalším nezbytným předpokladem pro úspěšné studium je on-line přístup kdykoliv v čase. Časté výpadky ve studiu způsobené technickými potížemi hardwaru či softwaru mohou studenta odradit od tohoto typu vzdělávání.
- Nerovný přístup k ICT. Vývoj technologií je velmi rychlý a elektronické vzdělávání, jako nový obor, má tendenci absorbovat všechny nové postupy a technologie. Zde však narážíme na to, že i když ceny ICT klesají, je značná disproporce v počítačovém vybavení různých institucí či osob. Při zavádění e-learningu je třeba vždy pamatovat, jak budou výukové aplikace technologicky náročné a jaké podmínky budou mít studenti. Velmi často dochází k problémům při přenosu dat přes internet při omezené rychlosti připojení (vysokorychlostní internet stále ještě není samozřejmostí ve všech domácnostech i podnicích). Řešením je kombinace offline vzdělávání s online prvky – student získá vzdělávací obsah na CD a k internetu se připojuje jen pro přenos studijních výsledků, komunikaci s tutorem odeslání úkolů a cvičení.
- Náročná tvorba kurzů. Je třeba vzít na vědomí, že e-kurzy nejsou elektronickou podobou tištěného textu (skript). Správný e-kurz musí být interaktivní, vizuálně přitažlivý a musí studenta motivovat k dalšímu studiu. Vytvoření kvalitních studijních materiálů je velice odborná práce a to jak po stránce technické (obsluha autorského nástroje, programování), tak po stránce metodické a didaktické. Příprava elektronických kurzů je proto velmi časově náročná a drahá. I když i zde s rozvojem technologií a zejména SW mění situace k lepšímu.
- Nekompatibilita. Elektronické vzdělávání se dlouhodobě potýká se standardizací technologie (komunikace kurzů s LMS) i metodologie (pravidla pro tvorbu textu, komunikaci se studenty). V praxi se často stává, že kurzy nefungují zcela správně v různých LMS systémech a musí se dále doprogramovávat a upravovat. V současnosti nejvyužívanějšími standardy jsou SCORM a AICC. Některé moderní e-learningové systémy tyto standardy opouštějí, což sice na jednu stranu neumožňuje vzájemný převod kurzů, na druhou stranu ale výrazně zjednodušuje jejich tvorbu.