Dlouhá léta jsme byli zvyklí v neziskovém sektoru vystupovat jako občanská sdružení vzniklá na základě zákona o sdružování občanů. Nový občanský zákoník od 1.1.2014 však přinesl úplně nový postup. Následující text je určen těm, kteří chtějí založit nový spolek, protože s účinností NOZ se “automaticky” stávající občanská sdružení transformovala podle zákona 83/1990 na spolky. U těch doporučujeme si zkontrolovat potřebné náležitosti a zejména stanovy.
Od teď budeme SPOLEK
Nový Občanský zákoník rozlišuje tři typy právnických osob soukromého práva, a to korporace, fundace a ústavy.
- Korporace jsou společenství lidí nebo právnických osob. Zvláštní zákony upravují nejrůznější korporace (obchodní korporace, politické strany, církve, honební společenstva, společenství vlastníků jednotek aj.), nově občanský zákoník podrobněji upravuje jedinou korporaci – spolek. Ten nahradil občanské sdružení, které bylo do konce roku 2013 upraveno zrušeným zákonem o sdružování občanů
- Fundace jsou právnické osoby, jejíž základ tvoří majetek vyčleněný k určitému účelu. Občanský zákoník fundace rozděluje na nadace, nadační fondy a přidružený fond.
- Ústavy mají osobní i majetkovou složku propojenu. Ústav je právnická osoba vytvořená za účelem provozování společensky nebo hospodářsky užitečné činnosti s využitím osobní i majetkové složky.
Formu občanských sdružení (dříve zakládaných podle zrušeného zákona o sdružení občanů) nejlépe nahrazuje současná právní úprava spolků, kterou v občanském zákoníku najdete v § 214 – 302.
Založení spolku
Spolek je založen přijetím stanov, nový občanský zákoník nabízí dva základní způsoby založení:
- shodou zakladatelů na obsahu stanov
- usnesením ustavující schůze.
V prvním případě není nutné, aby se zakladatelé scházeli, postačuje, že na stanovách budou uvedeny jejich identifikační údaje (jméno, adresa, datum narození), datum podpisu a podpis.
Zakladatelé založí spolek, shodnou-li se na obsahu stanov. Zakladateli musejí být minimálně 3 osoby vedené společným zájmem, k jehož naplňování je spolek založen jako samosprávný a dobrovolný svazek členů. Ke stanovám se doporučuje vyhotovit i zápis ze „schůze“ na které k této dohodě došlo (datum, identifikace osob, projednané body jednání).
K založení spolku na ustanovující schůzi se obvykle přistupuje, jestliže se na založení podílí větší počet osob, popř. není předem znám konkrétní počet osob, které budou na založení participovat. I zde platí, že pro založení jsou nutné alespoň tři osoby, plnoleté a svéprávné.
Ustanovující schůzi je třeba svolat nejméně 30 dní před jejím konáním, v pozvánce je nutno uvést místo, čas a pořad zasedání. Z ustanovující schůze je potřeba do 30 dnů pořídit zápis společně s listinou přítomných. Na osoby zapsané v listině přítomných se hledí, jako by podaly řádnou přihlášku do spolku. Kdo hlasoval proti přijetí stanov, může od přihlášky odstoupit. O tom musí být učiněn záznam v listině přítomných opatřený podpisy odstupujícího a toho, kdo záznam učinil.
Stanovy spolku
Dle §218 ZP jsou povinnými náležitostmi:
Název a sídlo spolku: Název spolku musí obsahovat slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“, postačí i zkratka „z. s.“. Název spolku musí být odlišný od již existujících právnických osob, navrhovaný název lze zkontrolovat ve veřejném rejstříku.
Účel spolku: Hlavní činností spolku může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen (sport, ochrana přírody, práce s dětmi….). Podnikání nebo jiná výdělečná činnost hlavní činností spolku být nemůže. Vedle hlavní činnosti může spolek vyvíjet též vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku. Zisk z činnosti spolku lze použít pouze pro spolkovou činnost včetně správy spolku.
Práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat.
Určení statutárního orgánu: Statutární orgán tvoří osoby oprávněné jednat jménem spolku. Stanovy určí, je-li statutární orgán kolektivní (výbor) nebo individuální (předseda), v případě kolektivního orgánu, kdo spolek zastupuje.
Stanovy lze jinak sepisovat dost volně, příklady a vzory stanov najdete na internetu. Přípravě stanov věnujte dostatek pozornosti, lze je sice v případě potřeby doplnit či změnit, ale je to zbytečná administrativa. Specifikace hlavní a vedlejší činnosti je mimo jiné důležité i pro daňové a účetní práce, protože určují metodiku výpočtu daní.
Vznik spolku
S novým občanským zákoníkem již neplatí, že občanské sdružení vzniká registrací u Ministerstva vnitra. Spolek nově vzniká zápisem do spolkového rejstříku, jehož úpravu najdeme v zákoně č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických osob (rejstříkový zákon), a který je veden rejstříkovým soudem (místně příslušný krajský soud). Návrh na zápis spolku do spolkového rejstříku podávají zakladatelé nebo osoba určená ustavující schůzí. Návrh na zápis musí být podle rejstříkového zákona podán bez zbytečného odkladu po založení spolku. Návrh lze podat pouze na formuláři, který je k dispozici na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti. Návrh lze podat v listinné nebo elektronické podobě. Podpis na návrhu na zápis v listinné podobě musí být úředně ověřen.
Návrh na zápis v elektronické podobě musí být podepsán uznávaným elektronickým podpisem podle zákona upravujícího elektronický podpis nebo zaslán prostřednictvím datové schránky osoby, jež návrh na zápis podává.
Ať už je návrh podáván v listinné nebo v elektronické podobě, musí být elektronicky vyplněn na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti – https://or.justice.cz/ias/iform (§ 17 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).
Rejstříkový soud (jejich sídlo a působnost najdete na https://or.justice.cz/ias/ui/soudy) vydá ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení návrhu usnesení, kterým vyzve navrhovatele k odstranění vad návrhu nebo k doplnění chybějících listin. Rejstříkový soud provede zápis nebo rozhodne o návrhu nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne podání návrhu. Není-li spolek do spolkového rejstříku zapsán do třiceti dnů od podáví návrhu na zápis a není-li v této lhůtě ani vydáno rozhodnutí o odmítnutí zápisu, považuje se spolek za zapsaný do spolkového rejstříku třicátým dnem od podání návrhu (§ 226 odst. 3 občanského zákoníku).
Zápis do spolkového rejstříku je do 30. 6. 2016 zdarma. (dle zákona č.335/2014Sb, který novelizuje zákon č. 549/1991Sb a soudních poplatcích). Bohužel aktuální zkušenost za rok 2014 je taková, že některé soudy poplatek 6000,-Kč vyžadují u nově zakládaných spolků a od poplatku osvobozují jen transformaci původních o.s. na spolek. V případě nejasností doporučuji kontaktovat právní poradny, např. přes www.neziskovky.cz.
K návrhu na zápis (kromě vyplněného webového formuláře) nezapomeňte připojit:
1) souhlas majitele nemovitosti, ve které má spolek sídlo, s úředně ověřenými podpisy
2) souhlas osoby (statutárního orgánu – např. předsedy) s tím, že bude zapsán do veřejného rejstříku a její čestné prohlášením o tom, že je svéprávná a není v úpadku, s úředně ověřenými podpisy
3) zápis z ustavující členské schůze či zápis o shodě zakladatelů spolu se zápisem o volbě statutárního či jiného orgánu a schválení stanov, zde stačí neověřené podpisy
4) stanovy
Do 30 dnů od podání Návrhu byste měli obdržet Usnesení s rozhodnutím rejstříkového soudu Pokud budou soudu nějaké informace chybět nebo budou v Návrhu jiné nedostatky, soud vás v Usnesení požádá o jejich odstranění či doplnění a stanoví lhůtu ve které musíte podmínky splnit.
Pokud je vše v pořádku, soud vás v Usnesení informuje o rozhodnutí o zápisu do rejstříku spolků a přidělí vám identifikační číslo (IČ). Tento dokument pochopitelně pečlivě uschovejte
Několik praktických doporučení:
Název spolku musí obsahovat slova “spolek” nebo “zapsaný spolek”, příp. zkratku “z. s.”.
Název spolku musí být shodný na všech listinách, které předkládáte.
Stejně tak všechna osobní jména a názvy funkcí musí být psána shodně na všech listinách, (např. pořadí jméno, příjmení, funkce apod.).
Ověřené čestné prohlášení jednatele nestačí, musí ho doložit všichni ve statutárním orgánu.
V čestných prohlášeních nezapomeňte větu: “Zároveň ve smyslu § 153 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku prohlašuji, že nejsem osobou, u níž byl osvědčen úpadek”.
Dobře si přečtěte:
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 214 až 268;
zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, § 11 až 24.
Tam, kde původní o.s. pracovalo jako svazové, tj, ústředí s řadou samostatných právních jednotek by mělo tuto problematiku řešit svazové vedení a vydat instrukce svým jednotkám.
Podrobnější rady naleznete např. na:
http://www.noz.crdm.cz/
http://www.neziskovky.cz