Je sice ještě brzo po ránu, ale pomyslná rtuť teploměru už šplhá vysoko nad třicítku. Vzduch tady „opravdu stojí“ a pocitově mám dojem, že takovéhle vedro mi snad ještě nikdy nebylo. Šplháme na Akropoli v Lindosu, jednu z památek, které byste si na Rhodosu neměli nechat ujít. Jezdíme po ostrově autem, takže nebyl problém si ráno přivstat a dát tak na rady, že je dobré se sem vypravit opravdu brzy. O polednách zde musí být opravdu na „umření“, šplháme se nahoru před devátou hodinou a je to fakt „hustý“.
Jdeme s očima upřenýma na vrcholek, kde se tyčí mohutné zdi opevnění, vybudované johanity ve 14. století. Vždy po několika krocích zastavujeme a vydechujeme, ten kopec v kombinaci s nehybným vzduchem a sluncem je opravdu zrádný. Když za mnou hýkne osel, docela se leknu. Seznámení se s nejoriginálnějším řeckým taxi bylo opravdu stylové. Lindos taxi jsou dva oslíci spojení provazem, které „taxikář“ žene z dolního města (na hlavním náměstí) s nákladem k pokladně Akropole. Nákladem jsou „leniví turisté“, kteří se za 5 euro nechají odvézt tímto živým taxi nahoru. Mě na nich ale zaujali hlavně „taxikáři“. Majitelé nebo honáci oslů, kteří s nimi celou cestu jdou. Občas tedy také tlačí osla, který veze těžší náklad a na ohlazených kamenech mu podklouzávají kopýtka. Nahoře sundá turistu ze sedla, dá oslům napít a sbíhá s nimi zpátky do města pro další náklad. Opravdu sbíhá, protože byznys je byznys a jedna cesta nahoru je 10 euro, tak se musí pořádně točit, aby vydělal.
Když jsem tak pozoroval zpoza stínu hradeb tyto „taxikáře v Lindosu“, musel jsem se trochu zasnít a představit si typického pražského taxikáře, jak takhle maká. S úsměvem tlačí do kopce osla, který mě veze a stihne ještě cestou žertovat s těmi, kdo jdou pěšky. Nahoře místo cigárka a pokecu s kolegou, chytne uzdu a běží pro další náklad. Posílal bych je sem před přidělením licence, aby získali vztah k zákazníkovi.
Akropole je ale nezapomenutelný zážitek. A nejen kvůli slunci, které z vás vytahuje všechnu energii. Projdete se helénskou stoou, krytou 87 m dlouhou kolonádou, vybudovanou kolem roku 200 př. n. l. , a vkročíte na schodiště vedoucí k zachovalým zbytkům chrámu Athény Lindské pocházejících z let okolo 340 př. n. l. A když vás parné slunce vysuší mezi antickými památkami, najdete trochu stínu u johanitského opevnění nebo zbytku jejich rytířského chrámu. Pohled na zátoku sv. Pavla, který zde údajně přistál za prudké bouře, je něco, co se vám určitě vryje do paměti. Ostatně je zde prý jedna z nejvyhledávanějších pláží na Rhodosu. A také zde je prý hrob velkého mudrce a vládce Lindosu Kleoboulose. Autora mnoha morálních zásad, zapsaných v delfské svatyni, včetně i u nás rozšířeného „Všeho moc škodí“.
A tak i my opouštíme tuto antickou sluneční lázeň a křivolakými uličkami, kde najdete různá nevšední spojení antiky s moderním světem, se vracíme zpátky do města a k autu.
Kdo budete na Rhodosu a nebudete mít auto, můžete se do Lindosu dostat i autobusem vcelku odkudkoliv. Jezdí kupodivu pravidelně, jsou klimatizované a jízda s řeckým řidičem je také zážitek, který byste si neměli nechat ujít, zvlášť když sedíte co nejblíže u něj. Jenom nehledejte jízdní řády na zastávkách, z nějakého neznámého důvodu, který vám tady většinou zatají, je najdete na recepcích hotelů.
Máme moc rádi řecké ostrovy. v létě si zde užíváme svobody a občas o tom, co zde zažijeme i napíšu.