O tom, že za volantem na řeckých ostrovech je docela zábava a adrenalin, jsem psal zde. Když k tomu ale přidáte snahu orientovat se podle místní mapy, dostaví se ten správný level orientační turistiky.
Klasickou mapu tady nenajdete
Mapy místa (ostrova), kde se právě nacházíte, dostanete v každém hotelu nebo informačním centru. Problém je v tom, že jsou to mapy opravdu orientační a více zaměřené na propagaci místních hoteliérů a taveren. Pro orientaci na jiných místech ostrova jsou jen těžko použitelné. Klasickou mapu v našem pojetí pro turistiku, jsme nikde na ostrovech nenašli a pro jízdu autem jsou vám mapy námořních a lodních linek vcelku k ničemu.
Logickou cestou pro vaši orientaci na ostrovech jsou pak knižní průvodci. Dají se opatřit už předem a dá se podle nich docela dobře plánovat, kam byste se chtěli podívat. S malým drobným háčkem, který zjistíte až na místě. Průvodci jsou beletrie, musí být trochu zábavná a v naprosté většině je píší cizí turisté. Kupříkladu letos na Korfu jsme měli dva. Prvním byl německý autor, který se na Korfu odstěhoval bydlet a popisoval své zkušeností jak si zde postavit dům. Druhým bylo dílko české autorky, která se zde provdala za řeckého lékaře. Její průvodce, jakkoli dobře použitelný, často připomínal placenou reklamu kamarádům za to, že ji někde pohostili či dobře uvařili.
Hlavně když víte, co hledáte
Orientace podle nich pak v mnohém připomíná geocaching, s tím rozdílem, že místo GPS souřadnic znáte barvu domu, místní výbornou specialitu či jiný zásadní charakteristický rys podle kterého hledáte. Například informace, že v tzv. kanále lásky (mimochodem jedno z nejhledanějších míst na Korfu) se přes den koupají křičící anglické děti, je tak zásadní, že bez ní byste ono místo neměli šanci najít. Že se tam dostanete jen projitím hotelového komplexu a kolem bazénu, až patří k vašemu adrenalinovému orientačnímu objevování.
Objevte své silnice
V minulém článku jsem zmiňoval, jak je to s výrobou silnic na řeckých ostrovech. Jejich kvalitu a významnost Řekové nerozlišují. Prostě je to silnice a do orientačních map se kreslí jen ty nejdelší. Ideálně tak máte před sebou silnici přes celý ostrov a několik dalších, mířících z této páteřní silnice do význačných letovisek. Ostatní není důležité, ostatně proč by to hoteloví hosté potřebovali vědět. Místní to tu znají a těch několik šílenců, kteří se nudí u hotelového bazénu či na pláži a hledají dobrodružství za volantem, si ho tak mohou užívat dosytosti. Která silnice či cesta kam vede? Objevuj cizinče. Preventivně ti k tomu nedáme ani směrovky či informační cedule, co kdybys byl tajný agent a chtěl náš ostrov podrobně zmapovat.
Naučte se řeckou abecedu
A tak jsme objevovali. S minimální znalostí řeckých písmen. Někdy občas na informace „narazíte“, ale mnohdy právě jen v řečtině. A když už nějaké směrníky najdete, tak si musíte zvyknout na jejich velmi svérázné umístění. Zpravidla je totiž najdete jen přímo na křižovatce v místě, kde je třeba odbočit. Žádné varování dopředu. A hlavně jen doprava. Doleva zřejmě Řekové neodbočují, stejně tak, jako nepoužívají směrové blinkry. Takže hledáte odbočku doprava, vjedete do křižovatky a v ní, s trochou štěstí, si všimnete cedule na odbočení. Protože už z dřívějška víte, že na ostrovech není nutno upozorňovat na odbočení, strhnete volant prudce doprava, odbočíte a ti za vámi se s tím nějak vyrovnají. Jsou na to zvyklí. Horší je situace, když hledáte odbočení vlevo. Nám se nejvíc osvědčilo, obrácené sezení spolujezdce, který při projíždění sledovat dění za námi a viděl tak případné odbočky. Po projetí křižovatkou najdete nejbližší místo vhodné na otočení. Vrátíte se zpět a na dotyčném místě odbočíte vpravo, to už máte dobře natrénováno.
Taverny jsou jistotou
Jistotou při orientačním bloudění po řeckých cestách necestách jsou taverny. Najdete je i na místech, kde byste je naprosto nečekali a většinou ve velmi dobré kvalitě. Nejen v místech turisticky atraktivních, ale i na opuštěných plážích, kam vedou jen úzké silničky nebo prašné cesty. To pohodové posezení u řecké kávy s výhledem na mořské útesy a občasné odběhnutí od kávy do liduprázdných vln, to vám žádný, byť sebelepší hotel, prostě nenabídne. Kdo hledá klid bez rozeřvaných turistů, romantiku, zapadající slunce na pláži, houpání ve vlnách a skalní útesy kolem, ten si půjčí auto nebo skútr a objevuje řecké ostrovy.
Ať už s mapou nebo bez ní, přivezete si zážitky, na které budete dlouho vzpomínat a určitě se na řecké ostrovy budete rádi vracet.